5. Kapča

25. března 2010 v 20:50 | Werí :)
Řízení

..

Připravovala sem si svoji dávku a ruce se mi neskutečně klepaly z absťáku. Brian už na tom byl líp, měl svoji dávku v sobě, ale přitom tak sledoval i tu moji. Nechápala sem, co by mohl chtít.
"Dej mi to," houknul na mě, když sem měla stříkačku připravenou v ruce.
"Ne," ušklíbla sem se a chtěla si píchnout, v tu chvíli byl u mě a vytrhnul mi stříkačku z ruky. Když sem se pro ní chtěla natáhnout a vzít si jí zpátky, dostala sem takovou facku, že sem si druhou dala o něco kovovýho, vedle čeho sem stála. Bylo to poprvé, co mě praštil. Přišlo mi, že ho chytil amok. Rány sem dostala asi eště dvě a když sem se jen na zemi zkroutila do klubíčka, eště sem chytla pár kopanců. Věděla sem, že to není on, že to je prostě jen absťák a mumlala sem si to furt dokola, dokud mě nenechal bejt. Nemohla sem se ani hnout a jen sem jakoby z dálky sledovala, jak si píchá i moji dávku. Chvíli to vypadalo, že to bude fajn a uklidní se, pak ale divně zavrávoral a složil se. Když spadnul na zem a praštil se do hlavy o beton, ani neceknul. Myslela sem si, že prostě jen odpad, ale najednou sem na zemi zahlídla pramínek krve, kterej odtejkal od něj. Snažila sem se dostat se k němu, po čtyřech, i když sem překonávala šílený bolesti od jeho ran, stejně tak jako absťák.
Prostě sem se k němu nedostala, bolest byla tak příšerná, že sem se mohla jen zkroutit na zem a čekat. Myslím, že sem pak usnula, nebo možná omdlela, nejsem si jistá.
Vzbudila sem se v nemocnici . Když sem otevřela oči, viděla sem spoustu přístrojů a slyšela hlasitý pípání. Zkoušela sem pohnout rukou, ale měla sem jí v sádře. Po chvíli si všimla sestra, že jsem vzhůru a během chvíle u mě byl doktor.
"Co se stalo? Kde je Brian?" Jen sem tiše zamumlala a koukla se na doktora.
"Našli vás na ulici, slečno. Máte zlomenou pravou ruku, levou nohu a ještě k tomu tři žebra. Brian byl ten chlapec, co tam byl s vámi? Zemřel."
Zalapala sem těžce po dechu, nevěděla sem, co říct. Tohle mě zasáhlo mnohem víc, než cokoliv jinýho. To prostě nemohla bejt pravda, ne Brian. Jen spadnul, nic se mu nestalo.
"Váš stav je stabilizovaný, zítra vás vezmou k soudu."
K soudu? Proboha proč? Ani jsem se neodvážila zeptat proč, jen sem tak oddaně ležela a po tvářích se mi koulely slzy. Tohle vážně nemůže být pravda. Je to jen zlej sen. Vzala jsem si nějakej špatnej trip a ráno se proberu a bude to všechno zase dobrý, jinak to přece ani bejt nemůže.
"Vážená Jillian Youngová, byla jste obžalovaná z vraždy jistého Briana Smitha, který byl nalezen mrtvý dne 26.5. Byla jste přistižena na místě činnu. Domníváme se, že na vás tento muž vztáhl ruku, a tak jste se mu pomstila. Lékař vás označil jako způsobilou k převozu do přechodné vazby, dokud se případ nevyřeší. V procesu budeme pokračovat pozítří"
Vražda? Chtějí na mě hodit Brianovu smrt? To snad není možný, copak patolog nepoznal, co se tam stalo? Pasťák byl příšernej, nikdy sem se necejtila hůř. Moje babička umřela, pak můj kluk a pak mě obvinili z jeho vraždy. Nejradši bych se nějak dostala ke drogám a střelila si zlatou. Už sem neměla sílu na tenhle pokurvenej život. Eště že je to sezení už tak brzo.
Přežila sem tam ty blbý dva dny. Vůbec sem nejedla, skoro sem nespala, jen sem zírala do zdi a modlila se, aby tohle všechno skončilo.
"Jillian Youngová byla shledána nevinnou v případu vraždy Briana Smitha. Patologická zpráva ukázala, že zemřel na následky předávkování. Jillian Youngové bude ovšem nařízena léčba proti závislosti, která byla dokázána krevními testy."
Tak, dostala sem se z jednoho pasťáku do dalšího… horší už to bejt nemůže.. 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama